EN

SecureGas – nový projekt v rámci programu H2020, ve kterém je TPEB aktivním členem realizačního konzorcia

                                                          

Projekt financovaný EU za účelem zvýšení bezpečnosti a odolnosti evropské plynárenské sítě vede společnost  RINA.

Evropská plynárenská síť tvoří nedílnou součást energetických potřeb EU, včetně plánů na snížení emisí CO2, které jsou stanoveny v Pařížské dohodě. Již nyní představuje významný podíl v energetickém mixu, který tvoří 22 % spotřeby energie, přičemž lze vzhledem k různým technologickým iniciativám očekávat jeho další nárůst.  

Plynárenská síť je svým charakterem složitá a vysoce propojená. Překračuje hranice, využívá nejrůznějších dopravních plynovodů a je obsluhována řadou různých skladovacích zařízení. Tato složitost z ní činí důležitý prvek kritické infrastruktury (CI), která může být narušena přírodními katastrofami, nehodami, kybernetickými útoky, škodlivým jednáním, trestnou činností nebo terorismem. Jakékoli výpadky nebo nedostatek v dodávkách mohou mít nepříznivý dopad na bezpečnost EU a blahobyt jejích občanů.

Zajištění bezpečnosti a odolnosti tohoto životně důležitého zdroje a jeho infrastruktury má proto mimořádný význam. Vzhledem k propojené povaze infrastruktury a potenciálním kaskádovým efektům však zajištění bezpečnosti vyžaduje komplexní přístup. Plynárenská síť a infrastruktura představují složité systémy, u kterých je třeba zajistit, aby byly zabezpečeny a schopny odolávat jak fyzickým, tak kybernetickým útokům, a jejich kombinaci v kontextu všudypřítomných, řízených a dlouhotrvajících hrozeb.

Co se týče fyzických hrozeb, EGIG (European Gas pipeline Incident data Group) eviduje celkem 1366 incidentů mezi roky 1970 až 2016, přičemž většina incidentů byla způsobena třetími stranami  v rámci pozemních prací, nepřátelských aktů či sabotáží. Počet dosud hlášených kybernetických incidentů je menší, nicméně důsledky mohou být podobně zničující. Útoky jako Night Dragon a Shamoon způsobily značné finanční škody ropným a plynárenským společnostem. Podle globálních odhadů náklady na kybernetickou bezpečnost provozovatelů ropy a zemního plynu a elektrické energie činí do roku 2018 1,87 miliardy dolarů.

V této souvislosti, s cílem zajistit bezpečnost a odolnost plynárenské sítě EU,  RINA koordinuje zásadní projekt spolupráce EU v oblasti výzkumu a vývoje, SecureGas. V souladu s Evropskou strategií pro energetickou bezpečnost, s Evropským programem na ochranu evropské kritické infrastruktury (EPCIP), se závislostí EU na dovozu plynu a s nařízením EU 2017/1938 o bezpečnosti dodávek zemního plynu, se projekt zaměřuje na 140 000 km evropské plynárenské sítě pokrývající celý řetězec od výroby až po distribuci, poskytování metod, nástrojů a pokynů pro zabezpečení stávajících i nových instalací a jejich odolnosti vůči kybernetickým fyzickým hrozbám.

V průběhu projektu budou definovány návrhy plánování, navržení, vybudování, provozování a udržování kritické plynárenské infrastruktury tak, aby bylo možné se vyrovnat s kybernetickými a fyzickými bezpečnostními hrozbami. Tyto budou sloužit jako základ pro definování referenční vysokoúrovňové architektury (HLRA), která bude sloužit jako vodítko pro adaptaci, přizpůsobení, integraci technologických komponent, které budou nakonec demonstrovány v rámci aplikačních případů. Výsledky poté budou nabízeny jako služby pro bezpečnost a odolnost plynárenské sítě EU prostřednictvím modelu PaaS (Platform as a Service), který umožňuje modularitu, flexibilitu, spolupráci a interoperabilitu třetích stran.

Projekt se může pochlubit multidisciplinárním konsorciem 21 mezinárodních partnerů. Skládá se z integrované energetické společnosti (ENI S.p.A), plynárenské korporace (Public Gas Corporation of Greece S.A.), TSO – Transmission system operator (provozovatele přenosové soustavy AB Amber Grid) a provozovatele distribuční soustavy DSO – Distribution system operator  (Attiki Natural Gas Distribution Company SA), spravující dohromady + 15000 km plynovodů; poskytovatelů technologií působících v oblasti bezpečnosti a kritické infrastruktury (Leonardo S.p.A, Guardtime A.S., Elbit Systems Ltd., WINGS ICT Solutions, IDEMIA Identity & Security Germany AG, EXUS, GAP Analysis S.A., Innov-Acts Ltd. a Disaster Management, Advice and Training Consulting KG), výzkumných a akademických institucí v oblasti energetiky, bezpečnosti a odolnosti (Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der angewandten Forschung, Kentro Meleton Asfaleias, Joint Research Centre Ispra, Technická univerzita v Rize, Technologická platforma Energetická bezpečnost ČR). Platforma zúčastněných stran (Stakeholder Platforrm), vedená Agenzia per la Promozione della Ricerca Europea, bude poskytovat zázemí k zajištění dlouhodobého šíření výstupů projektu.

Tento projekt je financován z programu výzkumu a inovací programu Horizont 2020 Evropské unie v rámci grantové dohody č. 833017.

Základním posláním TPEB ČR je vytvořit vědecko-výzkumnou a průmyslovou základnu zaměřenou na podporu aktivit souvisejících s výzkumem, vývojem a zaváděním technologií souvisejících se zajištěním ochrany kritické infrastruktury ČR v oblastech energetiky a kybernetiky.

TPEB ČR

AKTUALITY

Poslední přidaná 26.11.2019